Vzít si den dovolené je pro více než polovinu pracujících problém

Redakce doporučuje

Z téměř 2,2 milionu pracujících na trvalý pracovní poměr si až 80% lidí nemůže při nástupu nebo během pracovního poměru rozhodovat o rozvržení pracovní doby. Z téměř 400.000 podnikatelů-živnostníků tuto možnost nemá o něco více než pětina z nich. Velká část zaměstnanců pracuje pod časovým tlakem a téměř 35% Slováků si v roce 2020 navíc nemohlo dovolit zaplatit jednou ročně týdenní dovolenou mimo domu, upozornila ekonomická analytička FinGO.sk Lenka Buchláková.

Třetina Slovenské zaměstnanců pracuje pod časovým tlakem. Podle analytičky jde zejména o muže, kteří pracují v průmyslových podnicích na vyšších pracovních pozicích. „Loňský průzkum mezi slovenskými zaměstnanci ukázal, že není velký rozdíl v tom, zda jste zaměstnanec na trvalý pracovní poměr ve firmě, samostatně výdělečná osoba či podnikatel, pokud se díváme na míru stresu, jejíž v práci čelíte,“ uvedla Buchláková.

Každá z forem zaměstnání má své výhody i nevýhody. Zaměstnanci mezi největšími negativy v případě trvalého pracovního poměru uvádějí nízkou míru svobody v rozhodování o pracovní době, čerpání dovolené nebo nemožnost upravit si pracovní dobu z důvodu neočekávaných událostí. Nedostatek prostředků na zaplacení týdenní dovolené mimo domov pociťovalo v roce 2020 téměř 1,9 milionu lidí. Zároveň 26% Slováků nebo 1,4 milionu lidí nebylo schopno čelit neočekávaným finančním výdajům ve výši zhruba 370 eur a zaplatit je z vlastních zdrojů.

Počet průměrně odpracovaných hodin se však na Slovensku v závěru minulého roku výrazně snížil. Podle Evropského statistického úřadu (Eurostat) odpracovali Slováci 40,9 hodiny týdně a počet odpracovaných hodin ve 4. čtvrtletí 2020 v rámci 27 zemí Unie mezičtvrtletně klesl druhým nejvýraznějším tempem po Itálii. „Počet odpracovaných hodin v Itálii se snížil o 10,4% a na Slovensku o 9,5%. Souvisí to s pandemií koronavirus a omezením provozů, obchodů či restaurací, „poznamenala Buchláková.

Podle sektorů tráví v práci mnohem více času než v jiných odvětvích zaměstnanci v zemědělství, ubytovacích a stravovacích službách. Například pracovníci na družstvech pracují v průměru více než 46 hodin týdně. Nadprůměrně dlouhý pracovní týden vykazuje i stavebnictví, těžba, doprava a skladování, zda profesionální a odborné činnosti, a to přes 42 hodin týdně. Během pandemie nového koronavirus vzrostl počet hodin strávených v práci ve zdravotnictví a sociálních služeb, a to na více než 47 hodin týdně.

Naopak nejméně času v práci v průměru během týdne tráví zaměstnanci v oblasti vzdělávání, veřejné správy, energetiky či ve zpracovatelském průmyslu, a to v průměru do 40 hodin týdně.

Jednou z možností redukce pracovního stresu, o kterých se v poslední době vedou polemiky, je i zkrácení pracovního týdne, které již vyzkoušelo více firem v Evropě. „Mnohé hlásali více pozitiv než negativ. Některým se ale zvyšovaly náklady a produktivita nebyla vyšší, než se očekávalo, „upozornila analytička. Například ve Francii mají od roku 2002 zaveden 35-hodinový pracovní týden. Firmám však vzrostly mzdové náklady, z důvodu vyšší potřebě přesčasů pro zaměstnance. „Produktivita se výrazně nezvýšila,“ dodala Buchláková.

- Reklama -magazin
- Reklama -PR článek

Nejnovější články

Jedete na ryby sólo? Víme, jak si takový výlet užít

Moderní rybařina se liší od té, na kterou byli zvyklí naši dědové. Už si nikdo neodlévá doma olůvka, nepřipravuje...
- Reklama -magazin

Více od autora

- Reklama -spot_img